Řidiče autobusu v Plzni potrestali za smrt chodkyně, a to v rozporu s důkazy, které byly během vyšetřování a soudního řízení shromážděny. Tento případ se odehrál loni na jaře, konkrétně v dubnu, kdy došlo k tragické dopravní nehodě v bezprostřední blízkosti hlavního vlakového nádraží v centru města Plzně. Podle dostupných informací tehdy starší žena přecházela obslužnou vozovku parkoviště ve směru jízdy autobusu, který řídil Josef Kovařík, zaměstnanec společnosti Klatovská dopravní. Při odbočování z Mikulášské třídy směrem k nádražní budově došlo ke střetu, jehož následky byly fatální.
Podle obžaloby měl řidič autobusu nezareagovat na chodkyni, která přecházela vozovku zprava doleva. Pravou přední částí vozidla ji srazil na zem a následně přejel obě její dolní končetiny v oblasti bérců. Zranění, která žena utrpěla, byla natolik vážná, že jim později podlehla v nemocnici. Žalobce v tomto případě tvrdil, že šlo o jasný případ nepozornosti ze strany řidiče, který jakožto řidič rozměrného vozidla měl být při manévrování v hustém městském provozu obzvlášť obezřetný. Právě jeho nepozornost měla podle státního zástupce za následek tuto tragickou událost se smrtelným následkem.
Josef Kovařík, který v době nehody řídil autobus, u prvoinstančního soudu vinu přiznal. Přesto se však nesmířil s uloženým trestem, který zahrnoval podmíněný trest odnětí svobody a roční zákaz řízení motorových vozidel. Proti tomuto rozsudku se proto odvolal, neboť považoval zákaz řízení za příliš přísný a neadekvátní vzhledem k okolnostem případu. Jeho odvolání se dostalo až ke Krajskému soudu v Plzni, který se případem zabýval v odvolacím řízení.
Krajský soud v Plzni ve čtvrtek původní rozsudek okresního soudu zrušil. Podle předsedy senátu Eduarda Wipplingera totiž rozsudek okresního soudu neodpovídal důkazům, které byly v průběhu vyšetřování a soudního řízení shromážděny. Wipplinger ve svém odůvodnění uvedl, že okresní soud neměl v žádném případě přijímat prohlášení viny obžalovaného, aniž by se důkladně seznámil se spisem a všemi důkazy. Pokud by tak učinil, zjistil by, že popis skutku uvedený v obžalobě, který soud převzal do výroku o vině, je v rozporu s tím, co vyplynulo z dokazování.
Jedním z klíčových bodů, na které odvolací soud upozornil, je rozdíl v popisu samotného střetu mezi autobusem a chodkyní. Policie totiž při vyšetřování vycházela z toho, že chodkyně narazila do boční části autobusu za pravým předním kolem, nikoliv že ji řidič srazil přední částí vozidla, jak bylo uvedeno v obžalobě a následně i v rozsudku okresního soudu. Tento rozdíl je podle soudu velmi podstatný, protože může mít zásadní vliv na právní kvalifikaci jednání obžalovaného. Jinými slovy, pokud by se prokázalo, že žena narazila do boku autobusu, mohlo by to znamenat, že vina řidiče není tak jednoznačná, jak tvrdila obžaloba, a že jeho odpovědnost za nehodu by mohla být posuzována zcela jinak.
Tento rozpor má také významný dopad na úvahy o výši a druhu trestu, který by měl být v případě uznání viny uložen. Pokud by se například prokázalo, že řidič nemohl střetu zabránit, nebo že chodkyně vstoupila do jízdní dráhy autobusu nečekaně a bez dostatečné opatrnosti, mohlo by to vést k mírnějšímu trestu, případně i k podmíněnému zastavení trestního stíhání. Okresní soud by proto měl podle názoru odvolacího soudu provést nové dokazování, důkladně se zabývat všemi okolnostmi případu a na základě toho znovu rozhodnout o vině a případném trestu.
Celý případ tak nyní míří zpět k okresnímu soudu v Plzni, který bude muset znovu otevřít dokazování a pečlivě posoudit všechny důkazy, včetně výpovědí svědků, znaleckých posudků a výsledků policejního vyšetřování. Tento případ tak zůstává otevřený a jeho konečné rozuzlení bude záviset na dalším soudním řízení, které by mělo být vedeno s maximální pečlivostí a důrazem na objektivní zhodnocení všech dostupných důkazů.
-AVIS-
