Ještě před několika málo měsíci byla situace na březích řeky Mže v samotném centru Plzně zcela odlišná od té, kterou zde můžeme pozorovat dnes. Tehdy se zde totiž pravidelně shromažďovaly desítky nutrií, velkých hlodavců původem z Jižní Ameriky, kteří se v české přírodě rozšířili jako invazivní druh. Tito zvídaví a na první pohled možná i roztomilí tvorové se stali nečekanou atrakcí pro místní obyvatele i návštěvníky města.
Lidé si na ně zvykli, často je chodili pozorovat a mnozí jim nosili různé pamlsky, aby si je mohli lépe prohlédnout zblízka. Nutrie si na tuto pozornost rychle zvykly a začaly být stále dotěrnější. Pro některé Plzeňany i turisty to byla příjemná podívaná, pro jiné však začínal být tento jev problémem.
S postupem času se však ukázalo, že přítomnost nutrií v centru města není zdaleka tak nevinná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Nutrie jsou totiž nejen invazivními živočichy, kteří nemají v české přírodě přirozené nepřátele, ale zároveň mohou být i přenašeči různých chorob, které jsou nebezpečné nejen pro ostatní zvířata, ale i pro lidi. Navíc jejich neustálé hrabání a okusování břehů způsobovalo značné škody na březích řeky, což vedlo k erozi a narušení přirozeného prostředí pro původní druhy živočichů a rostlin. Město Plzeň tak stálo před nelehkým rozhodnutím, jak s touto situací naložit.
Nakonec padlo rozhodnutí, že je nutné proti přemnoženým nutriím rázně zakročit. Opatření byla naplánována tak, aby byla co nejefektivnější a zároveň co nejšetrnější k ostatním živočichům i k samotným nutriím. Akce proběhla v zimních měsících, tedy v období, kdy nutrie ještě neměly mláďata, což bylo důležité z hlediska minimalizace utrpení zvířat a zabránění dalšímu nekontrolovanému rozmnožování. Do zásahu se zapojili městští policisté, pracovníci zdejší záchranné stanice živočichů a také lovci s oprávněním zasahovat na nehonebních pozemcích. Právě tato skupina má v Plzni dlouhodobé zkušenosti s regulací stavů divokých zvířat, například divočáků, kteří se v minulosti také stali problémem v městském prostředí.
Podle Dagmar Svobodové Kaiferové, vedoucí odboru životního prostředí plzeňského magistrátu, byl odlov nutrií proveden na nehonebních pozemcích, tedy na místech, kde běžně není povoleno lovit zvěř. Celá akce byla pečlivě naplánována a provedena v souladu se všemi platnými předpisy a veterinárními zásadami. Karel Makoň ze záchranné stanice živočichů upřesnil, že během zásahu bylo odchyceno a následně utraceno téměř osmdesát nutrií.
Aby bylo možné zjistit, zda nutrie nepřenášely nebezpečné choroby, byly vzorky zhruba poloviny utracených zvířat odeslány do specializovaných laboratoří k dalšímu vyšetření. Výsledky těchto testů zatím nejsou k dispozici, nicméně předběžné informace naznačují, že riziko přenosu chorob skutečně existovalo. To jen potvrzuje, že zásah proti nutriím byl nejen oprávněný, ale i nezbytný z hlediska ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti.
Zásah proti těmto až devítikilogramovým hlodavcům nebyl podle Karla Makoně nijak radostnou záležitostí. Jak sám přiznal, nikdo z účastníků akce z toho neměl dobrý pocit a nikdo si nepřál, aby k něčemu takovému muselo dojít. Přesto však bylo jasné, že jiná možnost v dané situaci neexistovala. Pokud by se nechala populace nutrií dále nekontrolovaně růst, mohlo by dojít k ještě větším škodám na přírodě i na majetku města a zároveň by se zvýšilo riziko přenosu nemocí. Z hlediska ochrany volně žijících českých zvířat i zachování rovnováhy v městském ekosystému tak šlo o důležité a správné rozhodnutí.
Dnes už na březích Mže v centru Plzně nutrie neuvidíte. Zůstaly po nich jen výstražné cedule, které kolemjdoucí upozorňují na to, že krmením nutrií škodí nejen těmto zvířatům, ale i celé přírodě. Na cedulích je jasně napsáno: „Krmením nutrií zabíjíte naše zvířata a škodíte přírodě!“ Tento vzkaz má připomenout všem, že i dobře míněná pomoc zvířatům může mít někdy velmi neblahé následky. O celé akci informoval server novinky.cz, který přinesl podrobné informace o průběhu zásahu i jeho důvodech.
Příběh nutrií v Plzni tak může sloužit jako varování i pro další města a obce, kde se podobné problémy mohou objevit. Ukazuje, že i když se některá zvířata mohou na první pohled zdát neškodná a dokonce sympatická, je třeba vždy myslet na širší souvislosti a chránit především původní přírodu a zdraví lidí. Plzeň se rozhodla jednat bez milosti, ale zároveň s respektem k zákonům a zásadám ochrany zvířat. Výsledkem je návrat k přirozenějšímu stavu a lepší ochrana městského prostředí pro všechny jeho obyvatele.
-AVIS-
