Krkavec patří ke třem významným vrcholům v blízkosti města Plzně a po Radyni je druhým nejvyšším vrcholem (504 m n. m.) plzeňského okolí.
Na jeho vrcholu stojí 18 m vysoká kamenná rozhledna otevřená již roku 1901. Za výhledem je nutné vystoupat 98 schodů.
Odměnou Vám pak bude nádherný výhled ze dvou ochozů na Plzeňskou kotlinu a Šumavu, krásně je vidět i podstatná část Českého lesa, bavorské pohoří Hoher Bogen, malá část Tepelské vrchoviny, Brdy, Švihovská vrchovina a západní část Křivoklátské vrchoviny (konkrétně Radečská vrchovina). A samozřejmě také samotné město Plzeň.
Na Krkavec snadno dojdete či dojedete krásnou přírodou po některé z turistických nebo cyklistických stezek. Pak už zbývá jen užít si výhled z rozhledny a/nebo posedět u našeho občerstvení s milou obsluhou.
Historie rozhledny
Vrcholek hory Krkavec (kolem roku 1358 se vrch nazýval Drsník), který má 505 m n.m. je jeden ze tří významných vrcholů v okolí Plzně (další dva jsou Radyně a Chlum). Z tohoto důvodu byl vždycky cílem turistů, proto v roce 1893 došlo k vytvoření plánů ke stavbě dřevěné rozhledny, tato však nebyla postavena. Ke stavbě rozhledny přispěla až obec Ledce, v jejímž katastru se vrchol hory nachází, obec kromě pozemku poskytla stavební materiál z lomu. Projekt rozhledny vytvořil tehdejší profesor plzeňské průmyslové školy J. Kubeš – v projektu byla navržena 18 metrová kamená a cihlová věž, přičemž do dvou třetin výšky byla z kamene a z poslední nejvyšší třetiny z cihel. Tvar měla válcovitý a byla postavena na osmibokém podstavci. Na hlavní ochoz ve výšce 16 m vede 98 kamenných schodů a na druhý vedlejší vede z prvního ochozu kovový žebřík s 8 příčkami. Vrchol rozhledny ozdobil svatováclavskou korunou (která byla později snesena). Rozhledna byla postavena v období srpna až října 1900, na jaře 1901 bylo upraveno okolí rozhledna a slavnostně byla otevřena 19. května 1901 a byla tehdy pojmenována po jednom ze zakladateů Klubu českých turistů v Plzni a to profesoru Janu Simlovi.
Z důvodu zvýšených turistických aktivit byl k rozhledně přistavena původně dřevěná turistická chata KČT z roku 1925 dle návrhu Hanuše Zápala. Ke stavbě chaty dal zase podnět KČT a chata dostala jméno po dalším ze zakladatelů klubu v Plzni a to Antonínu Kostincovi. Chata dokázala ubytovat až 16 osob ve čtyřech pokojích.
V říjnu a listopadu roku 1938 byla rozhledna neprávem obsazena německým vojskem. Po druhé světové válce opět do roku 1953 sloužila turistům. Od roku 1953 byla rozhledna i s přilehlým okolím nepřístupná a sloužila jako vojenská hláska a stavba k přenosu signálu. Následné přestavby deformovaly původní vyvážený soubor staveb, na místě původní dřevěné chaty byla postavena zděná budova sloužící armádě, která navíc přidala jedna patro, navíc roku 1977 k nim byl přistavěn 58 metrů vysoký anténní televizní vysílač. Od 1.6. 1989 je rozhledna přístupná, přičemž radiokomunikační význam lokality nadále trvá.
Po sametové revoluci
Na začátku 90. let 20. století byla rozhledna i chata vrácena Klubu českých turistů. Klub zpřístupnil rozhlednu, ale na rekonstrukci neměl dost financí. Přesně z toho důvodu proto došlo v březnu 1996 k bezúplatnému převodu objektů do vlastnictví Plzeňské sportovní unie. Provoz rozhledny však byl ve ztrátě a proto byl celý areál pronajímán, včetně krátkého období, kdy byl v budovách noční klub a podle některých zdrojů i nevěstinec[1]. V roce 2000 celý areál koupila společnost GES-Electronics, a.s. a ta provedla rekonstrukci budov za 10 milionů Kč a umístila tam svou obchodní divizi. Rozhledna však v tomto období otevřena nebyla a pro veřejnost byla zavřena. V srpnu 2007 celá firma přesídlila do Plzně a celý areál nabídla k prodeji za 20 milionu Kč (později za 17 milionů, v roce 2010 za 14 milionů a v roce 2016 za 7 milionů).
Od roku 2005 je vysílač vylepšen o nový anténní nosič a postupem času na něj byli z kamenné rozhledny přemisťovány anténní systémy pro radiokomunikační služby.
Na jaře 2012 firma GES-Electronics, a.s. firma dostala dotaci 150 000 Kč od Plzeňského Krajského úřadu za účelem opravy rozhledny. Celkové náklady byly 200 000 Kč a rekonstrukce byla provedena firmou L&B STAV s.r.o. a v rámci rekonstrukce byly opraveny omítky, schody a na vrchol rozhledny vrácena svatováclavská koruna. Po té byla rozhledna pronajata KČT Plzeň – Bolevec, jenž rozhlednu 30. řervna 2012 zpřístupnil veřejnosti. Na jaře 2021 byla rozhledna koupena Michalem Roudem, který zde zařídil občerstvení a nechal na podzím stejného roku zrekonstruovat společenskou místnost.
Pověst
Podle pověsti bylo na vrcholu kopce Krkavec v dávných dobách obětiště, pomocí něhož se předpovídala budoucnost. Lidé z okolí hory před každým větším rozhodnutím a nebo větší cestováním přinášeli dary a obětiny bohům, a to zvířata a nebo i část úrody. Kněží pak tyto obětiny obětovali a pomocí nich věštili. Věštění se provádělo zapálením oběti na oltáři a pak kěnží pozorovali krkavce a podle jejich chováních určili budoucnost. Z množství krkavců pochází tedy název hory Krkavec. Pokuď krkavci přilétli po obětování a kroužili nad obětištěm, tak byl výsledek nepříznivý a pokud odlétli pryč a vrátili se až po dokončení obětování, tak měl být výsledek příznivý.
