Andrejšky tvoří zajímavé až bizarní skalní útvary rozkládající se v délce asi 300 metrů. Tento skalní buližníkový hřbet leží na severozápadním úbočí vrchu Radyně, v blízkosti obce Starý Plzenec. Buližník je starohorní hornina, která bývá nazývána prubířským kamenem. V minulosti byl využíván místo pazourku.
Chráněny jsou jen 2 hektary vypreparovaných buližníkových skal bizarních tvarů, využívaných horolezci. Buližníkový kamýk je dlouhý asi 300 metrů, široký 20 a prochází středem území. Některé útvary jsou až 16 metrů vysoké. Skály lemuje kamenné moře, tvořené velkými skalními bloky.
Celé území vzniklo mrazovým zvětráváním v periglaciálním období. Skály jsou porostlé lišejníky, mechorosty a kapradinami. Nejobvyklejší jsou kapraď samec, osladič obecný a kapraď rozložená. V rozsedlinách i skalních štěrbinách se uchytily borovice, břízy a ve skromných podmínkách některé vypadají jako bonsaje. Stromy i okolní porosty patří do kategorie ochranného lesa, celé území je obklopeno smrkovými monokulturami.
Na Andrejškách rostou dvě na první pohled nesourodé rostliny, které zaujmou už svými názvy. Metlička křivolaká a osladič obecný. Metlička křivolaká je druh trávy s jemnými „vlasy“, rozhodně tedy nepůsobí jako „bič“. Naopak. Tato tráva přímo vybízí k pohlazení nebo dokonce k ulehnutí. Zato osladič obecný je svému názvu věrný – skutečně obsahuje i cukr. Je ale spíš hořkosladký. Údajně se dodnes využívá například při výrobě nugátu. V lidovém léčitelství se osladič používal k léčbě žlučníku a zácpy.
Z dalších rostlin tu najedete hojně zastoupenou brusnici borůvku nebo kapraď osténkatou, rostou tu také různé druhy mechorostů a lišejníků. Těch tu botanici při posledním průzkumu napočítali dokonce na osmdesát druhů. V okolí i přímo na skalách roste také borovice lesní, bříza bělokorá, jeřáb obecný, smrk ztepilý a dub letní.
