Vlna veder, která v posledních týdnech zasáhla Českou republiku, má zásadní dopady nejen na obyvatele měst, ale především na městskou zeleň. Města jako Plzeň se kvůli rozsáhlým betonovým a asfaltovým plochám mění na takzvané tepelné ostrovy, kde teploty citelně převyšují okolí. Vedení města Plzně proto hledá a zavádí způsoby, jak centrum ochladit a zároveň chránit zeleň. K hlavním opatřením patří výsadba stromů, rozšiřování zelených střech a zatravňování tramvajových kolejí, které mají nejen estetický, ale především praktický účinek.
Podle mluvčí správy veřejného statku města Plzně Radky Žákové je situace s městskou zelení napjatá, zejména v oblasti, kde převládá beton či kamenité povrchy. Tyto plochy nejen rychleji absorbují a vyzařují teplo, ale zároveň znemožňují efektivní odvod tepla z městského prostředí. Vedra netrpí jen obyvatelé, zásadní potíže má i veřejná zeleň – například starší břízy nebo borovice, které kvůli dlouhodobému suchu a poklesu hladiny spodní vody začínají prosychat a usychají nejen v parcích, ale například i v okolí Boleveckých rybníků.
Její slova potvrzují i poslední údaje z meteostanic – v Plzni-Bolevci byla v uplynulém týdnu naměřena rekordní teplota 41,5 stupně Celsia. Počet tropických dnů v roce zde v posledních letech výrazně stoupá. To s sebou přináší i změny v péči o plzeňskou zeleň. Zavlažování trávníků je omezeno především na sady kolem historického jádra a několik dalších parkových ploch, kde funguje automatická zálivka upravující množství vody dle aktuální potřeby.
Zálivka květinových a keřových záhonů se ve vlnách veder navyšuje, ale situace je složitější se stromy. Veřejný prostor města Plzně totiž zdobí přibližně 50 tisíc stromů, které není možné všechny pravidelně zalévat. Prioritu tak dostávají nově vysazené stromy, kterým se v prvních třech až pěti letech věnuje zvýšená péče, včetně větších dávek vody v letních měsících. Snahou je, aby si vytvořily silný kořenový systém a dokázaly obstát v náročných podmínkách samostatně.
Jedním z inovativních opatření vedení města je vysazování zeleně přímo na tramvajových kolejích. Tato řešení nejen zlepšují vzhled veřejného prostoru a navozují příjemnější klima, ale mají zásadní efekt na mikroklima města – snižují povrchovou teplotu a zvyšují vlhkost v okolí. Stejný přínos mají také zelené střechy, které představují v městském prostředí významné prvky přispívající k ochlazování a zadržování dešťové vody.
Město zároveň reaguje i na nutnost přizpůsobovat druhovou skladbu dřevin tak, aby nové výsadby lépe odolávaly plzeňskému klimatu. „Na každých čtyřech až pěti parkovacích místech musíme vysadit strom,“ uvádí Radka Žáková. Volba druhů není náhodná – ne všechny stromy, které prosperují například v Brně nebo Praze, přežijí i napříč mírně chladnější Plzní, kde jsou podmínky specifické.
