Policie znovu apeluje na lidi, aby byli obezřetní a dávali pozor na své finanční prostředky a nestali se obětí podvodníků! I přes to neustále policisté napříč celým Plzeňským krajem stále přijímají oznámení a evidují další a další trestné činy týkající se podvodů v online prostředí.
Během uplynulých pár dnů zaznamenali například tyto případy:
Jednu poškozenou kontaktoval údajný správce jejího kryptoměnového účtu. Přesvědčil jí o nutnosti instalace programu Anydesk do jejího mobilního telefonu, instruoval jí, aby se přihlásila do internetového bankovnictví a převzal nad ním kontrolu. Poté učinil bez jejího vědomí jednorázový převod částky téměř 200 tisíc korun.
Další poškozenou oslovil telefonicky údajný pracovník banky. Sdělil jí, že jejím jménem požádala o úvěr nějaká žena na Moravě a že se pravděpodobně jedná o podvod. Že je ohrožena bezpečnost účtu. Podle pokynů falešného bankéře tedy žena vybrala finanční hotovost ve výši 360 tisíc korun a vložila je do bitcoinmatu. Bezprostředně poté byly peníze převedeny na jiný účet a žena tak o peníze přišla.
Jiná podvedená žena si přes sociální síť dopisovala s mužem, který údajně žije ve Spojených státech amerických a pracuje tam jako plastický chirurg. Během jejich komunikace ji požádal o zaplacení pomůcek, dovolené, celních poplatků a víz. Žena za něj tyto výdaje platila a celkově zastala na různé bankovní účty více než milion korun.
Jiná žena si dopisovala přes komunikační síť prostřednictvím mobilního telefonu s německým vojákem na misi v Sýrii. Aby za ní mohl přijet, musel by se vyplatit ze závazku armádě. Žena mu poslala celkem 260 tisíc korun. Peníze ani vojáka však už neviděla.
Jeden muž byl podveden dokonce dvakrát. Poprvé když jej kontaktoval obchodník a pod legendou obchodu s ropou a se zlatem přesměroval na stránky obchodní platformy společnosti. Poškozený se tam zaregistroval, vyplnil osobní údaje, zaslal kopie osobních dokladů a také si nainstaloval software Anydesk, aby mu obchodník ukázal jak obchodovat. Poškozený investoval více než 400 tisíc korun. Ke svým prostředkům se ovšem po bankovních transakcích už nedostal. Po několika týdnech byl tento muž kontaktován znovu s tím, že mu budou finanční prostředky navráceny. Umožnil vzdálený přístup do svých zařízení a zjistil, že bez jeho vědomí byly převedeny veškeré jeho finanční prostředky a sjednána předschválená půjčka. Byla mu způsobena další škoda ve výši téměř půl milionu.
Pachatelé se také často vydávají za jiné osoby a vystupují jako přátelé ze sociálních sítí. Mnohdy si zjišťují čísla mobilních telefonů na stránkách uživatelů sociálních sítí, kde je vlastníci zveřejňují, aniž by si uvědomili, že může být jejich telefon zdrojem získání peněz pro podvodníky.
Pachatel se také často vydává za pracovníka peněžního ústavu, tvrdí, že je účet dotyčného napaden a je třeba okamžitě udělat nové zabezpečení. Následuje vylákání údajů k účtu, platební kartě, telefonu či internetovému bankovnictví, a také žádost o potvrzovací kódy. Následně dochází k okamžitým převodům peněz, většinou na zahraniční účty. Dohledání pachatele je v těchto případech velmi obtížné a v případech, kdy lidé sdělí své údaje třetí osobě, banka zamítne reklamační řízení, jelikož porušili vzájemné ustanovení z obchodní smlouvy s bankou.
V souvislosti s těmito případy znovu apelujeme na občany, aby byli obezřetní a chránili svoje finanční prostředky. Dbejte zvýšené opatrnosti při cizích telefonátech. Nikdy nikomu neposkytujte přístupy k vašemu internetovému bankovnictví, ofocené doklady ani osobní údaje s daty narození. Neinstalujte si do vašich zařízení programy pro vzdálený přístup. Nenechte se zlákat ani vidinou snadného zbohatnutí nebo romantického vztahu.
