Když se řekne „plzeňská estakáda“, mnohým Plzeňanům se vybaví nejen technický projekt, ale i symbol rozdělené veřejnosti, bouřlivých debat a zásadních otázek o budoucnosti města. Plánovaná dvouproudová estakáda, která má protnout lochotínské louky u řeky Mže, je totiž jedním z největších a nejkontroverznějších infrastrukturních projektů posledních let. A právě její výška se stala dalším jablkem sváru mezi zastánci a odpůrci.
Původní návrh počítal s tím, že estakáda povede v nejnižším místě jen dva a půl metru nad zemí, v nejvyšším pak čtyři až pět metrů. Jenže město Plzeň, konkrétně jeho vedení v čele s náměstkem pro dopravu a životní prostředí Alešem Tolarem (STAN), přišlo s požadavkem na zvýšení celé konstrukce. Na první pohled to může působit jako paradox – vždyť jedním z hlavních argumentů pro šetrnější variantu byla právě snaha minimalizovat dopady na krajinu a okolní přírodu. Proč tedy najednou větší, vyšší, monumentálnější stavba?
Vedení města argumentuje tím, že prostor pod estakádou by měl být smysluplně využitelný. Pokud by byla estakáda příliš nízko, vznikly by pod ní tzv. „mrtvé prostory“ – temné, vlhké kouty, které by se mohly stát útočištěm pro bezdomovce, skladištěm odpadků nebo místem, kam se lidé budou bát chodit. Plzeňská radnice proto chce, aby pod estakádou vznikl prostor, který bude možné využít například pro cyklostezky, pěší zóny, parkování nebo dokonce menší sportoviště. Vysoká estakáda by tak mohla být nejen dopravní tepnou, ale i novým veřejným prostorem.
Samozřejmě, ne všichni jsou z této vize nadšení. Odpůrci projektu, mezi nimiž vyniká bývalý náměstek a současný opoziční zastupitel Michal Vozobule (TOP 09), tvrdí, že výška estakády je v podstatě vedlejší. Podle něj je samotná existence průtahu a estakády špatným rozhodnutím, které město nenávratně poškodí. Podle něj, jestli bude estakáda o něco výš nebo o něco níž, je jedno, něco takového do města prostě nepatří a současné vedení ničí Plzeň špatným dopravním rozhodnutím. Jeho slova rezonují zejména mezi obyvateli Lochotína a příznivci ochrany přírody, kteří se obávají, že estakáda navždy změní charakter této části města a zničí cenné louky u řeky Mže.
Stavba za více než miliardu korun, kterou má realizovat Ředitelství silnic a dálnic, je však součástí širšího plánu na zlepšení dopravní situace v západočeské metropoli. Průtah městem má odlehčit přetíženým ulicím a zrychlit dopravu mezi jednotlivými částmi Plzně. Technická studie, která se nyní dokončuje, má odpovědět na klíčové otázky – jak vysoká estakáda skutečně bude, jaké budou její dopady na okolí a jak lze prostor pod ní co nejlépe využít.
Zda se plzeňská estakáda stane symbolem moderního města, které dokáže skloubit dopravní potřeby s kvalitním veřejným prostorem, nebo naopak odstrašujícím příkladem necitlivého zásahu do krajiny, ukáže až čas. Jisté však je, že debata o její výšce a smysluplnosti bude ještě dlouho rozdělovat Plzeňany i odborníky.
-AVIS-
