Po více než čtyřech stoletích si Plzeň znovu připomněla dramatické události z roku 1618, kdy město poprvé a naposledy dobyla protestantská vojska generála Petra Arnošta Mansfelda. Tuto historickou událost oživila rekonstrukce, na které se podílela zhruba stovka členů spolků historického šermu. Za studeného, ale slunečného počasí akci přihlížely stovky nadšených diváků.
Události se odehrály na autentickém místě v Proluce v Křižíkových sadech, kde se nachází jeden z posledních dochovaných kousků městského opevnění. Tato každoroční rekonstrukce, která se koná s výjimkou covidových let od roku 2012, přilákala jak místní obyvatele, tak turisty. „Je to fascinující podívaná, která nás vrací do doby, kdy Plzeň čelila jedné z největších výzev své historie,“ řekl pořadatel akce Petr Merxbauer.
Historické pozadí této události sahá až k začátku třicetileté války. Opevněná katolická Plzeň dokázala odolat čtyřem husitským obléháním v 15. století. Nicméně v roce 1618 měšťané a jejich přivolané posily podlehli útoku Mansfeldových mužů. Generál Mansfeld začal město obléhat 19. září 1618 se svou armádou čítající 2000 vojáků. Po dvouměsíčním obléhání, které zahrnovalo těžkou dělostřelbu, se mu podařilo probořit hradby a vstoupit do města.
„V té době bylo snadné sehnat žoldáky, kteří byli motivováni nejen platem, ale také blížící se zimou. Chtěli ji strávit v teple domovů, nikoli v nepohodlí vojenského ležení,“ vysvětlil Merxbauer.
Opevnění Plzně začalo vznikat záhy po jejím založení před 730 lety. Do dnešních dnů se zachovala jen malá část hradeb v sadovém okruhu, neboť většina byla zbořena v 19. století. Během rekonstrukce dobyli protestantští mušketýři vysoké zděné opevnění dvakrát za použití děla, palných i sečných zbraní a dobývacích žebříků.
Důsledky dobytí měly pro Plzeň dlouhodobé ekonomické dopady. „Bohatá Plzeň, která byla považována za druhé město po Praze, musela zaplatit Mansfeldovi 100 000 zlatých na náklady obléhání a dalších 70 000 zlatých jako výpalné. To se dá přepočítat na zhruba 1,5 miliardy dnešních korun,“ uvedl Merxbauer.
Tuto obrovskou částku muselo uhradit 300 městských rodin, což vedlo k zadlužení a ekonomickému kolapsu. Mansfeld nechal ve městě posádku až do roku 1621, což znamenalo další finanční zátěž pro měšťany. Plzeň se z této krize vzpamatovávala celé století a svou někdejší slávu obnovila až s průmyslovou revolucí v 19. století a částečně po roce 1989.
Historik František Frýda ze Západočeského muzea dodává, že měšťané se původně bránili husitům díky dobře vybavené městské zbrojnici a opevnění. Avšak neochota investovat do modernizace zbraní a opevnění se jim později vymstila. „Když Mansfeld město dobyl, našel na celé opevnění jen 12 děl,“ vysvětlil Frýda. Část zbraní, které město využívalo k obraně, je dnes vystavena v městské zbrojnici muzea.
Tato rekonstrukce nejen že připomíná klíčové historické události, ale také posiluje kulturní identitu Plzně. Je důležitou součástí místní tradice, která každoročně přitahuje návštěvníky z celé republiky i ze zahraničí.
-AVIS-
