Praha, Brno, Ostrava a Plzeň mohou v nejbližších letech zásadně pocítit změnu ve svých městských rozpočtech. V hnutí ANO totiž vzniká plán, který má část příjmů těchto čtyř největších českých měst přesměrovat ke krajům a do státního rozpočtu. Debata je podle zástupců hnutí teprve na začátku, avšak obrysy chystaných změn už nyní vyvolávají v samotných městských radnicích obavy o budoucí investice i chod měst.
Podle několika zdrojů z vládního hnutí ANO plánuje vláda snížit právě podíl velkých měst na vybraných daních. Tato změna by mohla znamenat, že města jako Praha, Brno, Ostrava a Plzeň přijdou ročně až o desítky miliard korun, které by byly nově přerozděleny – část by putovala do rozpočtů krajů a část by si ponechal stát na sanaci svého strukturálního schodku.
Jak podotýká poslanec a člen rozpočtového výboru za ANO Patrik Pařil, hnutí vnímá současný systém jako nespravedlivý. „Současný systém je nespravedlivý, velká města mají opravdu hodně peněz. Určitě je to ke změně, řešíme to i s Ministerstvem financí. Ale jsme teprve na začátku té debaty,“ říká Pařil. Klíčovým argumentem je podle hnutí nerovnoměrné rozdělování prostředků, kdy velká města získávají oproti menším výrazně více.
Příjmy obcí a krajů se odvíjejí zejména od podílu na vybraných daních, které se rozdělují podle velikosti obcí a stanovuje je zákon. Pro letošní rok je tato suma vyčíslena na zhruba 400 miliard korun. Samotná úprava systému by z hlediska legislativy mohla být velmi jednoduchá – stačilo by v zákoně o rozpočtovém určení daní snížit tzv. koeficient pro velká města, který zohledňuje jejich význam a počet obyvatel, a následně rozhodnout, jak budou přeskupené peníze využity.
Záměr je oceněn zejména kraji, kterým vláda od letošního roku odmítla přidat peníze například na opravy silnic. Kraje by tak potenciálně získaly prostředky navíc. Už před dvěma lety se přitom připravovala novela, která měla příjmy krajů upravit, ale nakonec nebyla schválena. Oproti tomu se ozývají i kritické hlasy například z opozice, která považuje změny za nesystémový krok. Podle kritiků totiž mnoho peněz v městských rozpočtech tvoří úspory na velké investiční akce, které jsou klíčové pro dlouhodobý rozvoj měst, a odebrání těchto prostředků může ohrozit konkrétní projekty.
Ministryně financí Alena Schillerová v minulosti opakovaně upozorňovala, že nejen velká města, ale i malé obce mají významné úspory. K červenci letošního roku držely obce bez Prahy na účtech rekordních 190 miliard korun. Přesto však podle dostupných informací zatím vláda neplánuje snižovat příjmy menším městům nebo vesnicím, i když také zde se vede debata o efektivnosti nakládání s veřejnými penězi.
Argumentace menších obcí je v tomto směru jednoznačná – na každou větší investici je nutné dlouhé plánování i úspora, což potvrzuje i vývoj v posledních letech. Například v roce 2025 hospodaření samospráv skončilo přebytkem pouze 16 miliard korun, což je oproti předchozím rokům výrazný propad a naznačuje, že rezervy samospráv již nejsou takové, jak se může zdát podle objemu prostředků na účtech.
Debata o přerozdělování rozpočtových prostředků mezi jednotlivé úrovně samosprávy je dlouhodobým tématem české politiky a zůstává otevřená i otázka, jaký dopad budou případné změny mít na běžný život obyvatel velkých měst, na investice a kvalitu veřejných služeb. Další vývoj návrhu bude pečlivě sledován jak ze strany měst, tak krajů i celé veřejnosti.
